Temný paradox

Ačkoliv může nadpis vyvolat dojem, že se v tomto zápisku bude skrývat špatně srýmovaná básnička a pár fotek rozřezaného zápěstí, jako z nějakého černo-růžového emařského blogísku, není třeba mít strach. Tak hrozné to zase nebude. Chtěl bych se zde jen krátce zamyslet nad něčím, čeho jsem si v posledních týdnech všiml. A to konkrétně jednoho paradoxu. Člověk by totiž řekl, že když bude mít dobrou náladu a u toho něco tvořit (Například kreslit obrázky.), bude se to v jeho výtvorech odrážet. Budou to tedy hezké, barevné a veselé obrázky. A naopak, pokud se mu zrovna nebude dařit úplně dobře, bude jeho tvorba působit spíše temným a pesimistickým dojmem. O většiny jiných lidí by to tak mělo správně být. Ovšem u mě je to z nějakého důvodu přesně naopak.

Dám příklad. Pokud si vzpomínáte na obrázek Escape For Rescue, tak ten je právě jeden z těch veselých a barevných. Avšak v době, kdy jsem ho tvořil, jsem procházel krušnými chvílemi, byl jsem často pod tlakem a v depresi. Přesto to na tomto obrázku není vůbec poznat. Lidé o něm říkali, že je „Krásně optimistický.“ A měli bezesporu pravdu. Jediný, kdo nebyl krásně optimistický, byl v tu chvíli autor. Na druhou stranu tu jsou dva poslední obrázky, When The Clouds & Industrial Estate. Ty na první pohled působí smutně, melancholicky, temně, pesimisticky a kdovíjak ještě. A přitom, v době, kdy jsem je tvořil, jsem se měl relativně fajn. A mám se i teď, nemohu si na nic stěžovat. Ale přesto má tvorba teď vypadá takhle. Proč?

móře

Napadlo by vás, že tohle vytvořil člověk v depresi?

Vzpomenu-li si na příběh vzniku obrázku When The Clouds, tak tam mé myšlení ovlivnilo především počasí. Nápad na dívku ztracenou v mlze jsem dostal při pohledu na krajinu, která byla velice podobná té, jaká je na obrázku. V případě Industrial Estate byl příběh o hodně nudnější. Prostě mě jednoho dne napadlo udělat obrázek, kde by byla silueta nějakých továrenských budov, takže jsem chvíli na webu prohlížel obrázky Temelína a podle nich jsem něco nakreslil. O týden později jsem pak dodělal pozadí a bylo hotovo. A právě to pozadí je element, který tomuto obrázku dodává ony „temné rysy“. Původně zde totiž mělo být jen jednoduché modré pozadí, překryté lehkou texturou. Ale připadalo mi to příliš jednoduché, proto jsem ještě do dolní části obrázku přidal oranžovou zář, která by měla symbolizovat západ slunce. Jak se blíží zima, trávím totiž čím dál více času u okna, koukáním právě na zapadající slunce. Taková scenérie se mi totiž neskutečně líbí. Je tedy možné, že mé obrázky ovlivňuje počasí, nezávisle na náladě?

Když se ještě vrátím k obrázku Escape For Rescue, tak tam to bylo úplně stejné. Sice jsem měl tehdy depresi a kdesi cosi, ale i přes to byl ten obrázek „Krásně optimistický.“ A jak je to možné? No pravděpodobně proto, že tehdy zrovna začínalo léto a tudíž svítilo sluníčko, venku bylo pěkně a tím pádem se to promítlo i do toho obrázku. Myslím, že tímto lze považovat záhadu za vyřešenou. Trochu jsem se bál, že se semnou zase něco děje, protože se to v mojí tvorbě začalo podivně odrážet, ale jak se zdá, jde spíš o to, jaké je venku počasí, než o to, jak se zrovna cítím. (A pak, že pouto člověka a přírody už neexistuje.) Takže jo, myslím, že jsem přišel na zajímavý závěr, vyřešil záhadu, a když teď vím, čím je ta anomálie způsobená, nebude už třeba lámat si hlavu nad podobnými otázkami. Navíc už teď vím, co mě ovlivňuje, takže to mohu také ovlivnit. (Krásná věta na konec!)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s